Watchers ​

S Composition API můžeme použít funkci watch k vyvolání callback funkce kdykoli se změní část reaktivního stavu:

<script setup>
import { ref, watch } from 'vue'

const question = ref('')
const answer = ref('Otázky obvykle obsahují otazník. ;-)')
const loading = ref(false)

// watch pracuje přímo nad ref
watch(question, async (newQuestion, oldQuestion) => {
  if (newQuestion.includes('?')) {
    loading.value = true
    answer.value = 'Přemýšlím...'
    try {
      const res = await fetch('https://yesno.wtf/api')
      answer.value = (await res.json()).answer
    } catch (error) {
      answer.value = 'Chyba! Nelze volat API. ' + error
    } finally {
      loading.value = false
    }
  }
})
</script>

<template>
  <p>
    Zeptejte se na otázku s odpovědí ano/ne:
    <input v-model="question" :disabled="loading" />
  </p>
  <p>{{ answer }}</p>
</template>

Vyzkoušejte si to

Zdrojové typy pro Watch ​

První parametr watch může být některý z různých typů reaktivních "zdrojů": může to být ref (vč. computed refs), reaktivní objekt, getter funkce nebo pole více různých zdrojů:

const x = ref(0)
const y = ref(0)

// jednoduchý ref
watch(x, (newX) => {
  console.log(`x is ${newX}`)
})

// getter
watch(
  () => x.value + y.value,
  (sum) => {
    console.log(`sum of x + y is: ${sum}`)
  }
)

// pole více růzých zdrojů
watch([x, () => y.value], ([newX, newY]) => {
  console.log(`x is ${newX} and y is ${newY}`)
})

Pamatujte, že nemůžete sledovat vlastnost reaktivního objektu tímto způsobem:

const obj = reactive({ count: 0 })

// toto nebude fungovat, protože do watch() předáváme pouze number
watch(obj.count, (count) => {
  console.log(`count is: ${count}`)
})

Místo toho použijte getter

// místo toho použijte getter:
watch(
  () => obj.count,
  (count) => {
    console.log(`count is: ${count}`)
  }
)

Když zavoláte watch() přímo na reaktivní objekt, implicitně vytvoří tzv. deep watcher ‑ callback funkce bude vyvolána i při všech změnách vnořených vlastností:

const obj = reactive({ count: 0 })

watch(obj, (newValue, oldValue) => {
  // bude spuštěno při změnách vnořených vlastností
  // Pozn.: `newValue` zde bude rovna `oldValue`
  // protože obě ukazují na ten samý objekt!
})

obj.count++

To by se mělo odlišovat getter funkcí, která vrací reaktivní objekt – v druhém případě se callback funkce spustí pouze v případě, že getter vrátí jiný objekt:

watch(
  () => state.someObject,
  () => {
    // bude spuštěno pouze pokud je nahrazen state.someObject
  }
)

Můžete nicméně donutit i druhý případ, aby se z něj stal deep watcher, explicitním použitím nastavení deep:

watch(
  () => state.someObject,
  (newValue, oldValue) => {
    // Pozn.: `newValue` zde bude rovna `oldValue`,
    // dokud nebude nahrazen state.someObject
  },
  { deep: true }
)

Můžeme vynutit okamžité provedení callback funkce předáním parametru immediate: true:

watch(
  source, 
  (newValue, oldValue) => {
    // bude spuštěno okamžitě a poté kdykoli se změní `source`
  }, 
  { immediate: true }
)

watchEffect() ​

Pro watcher callback funkci je běžné, že používá přesně stejný reaktivní stav jako zdroj. Zvažte například následující kód, který používá watcher k načtení vzdáleného zdroje, kdykoli se změní ref todoId:

const todoId = ref(1)
const data = ref(null)

watch(
  todoId,
  async () => {
    const response = await fetch(
      `https://jsonplaceholder.typicode.com/todos/${todoId.value}`
    )
    data.value = await response.json()
  },
  { immediate: true }
)

Zejména si všimněte, jak watcher používá todoId dvakrát, jednou jako zdroj a pak znovu uvnitř callback funkce.

Toto je možné zjednodušit pomocí watchEffect(). watchEffect() nám umožňuje automaticky sledovat reaktivní závislosti callback funkce. Výše uvedený watcher lze přepsat jako:

watchEffect(async () => {
  const response = await fetch(
    `https://jsonplaceholder.typicode.com/todos/${todoId.value}`
  )
  data.value = await response.json()
})

Zde se callback funkce spustí okamžitě, není třeba zadávat immediate: true. Během svého vykonávání bude automaticky sledovat todoId.value jako závislost (podobně jako computed proměnné). Kdykoli se todoId.value změní, callback funkce se spustí znovu. S watchEffect() již nemusíme todoId předávat explicitně jako zdrojovou hodnotu.

Můžete se podívat na tento příklad použití watchEffect() a reaktivního načítání dat v akci.

Pro příklady jako jsou tyto, pouze s jednou závislostí, je přínos watchEffect() relativně malý. Ale pro watchers, kteří mají závislostí více, odstraňuje použití watchEffect() břemeno nutnosti seznam závislostí ručně udržovat. Kromě toho, pokud potřebujete sledovat několik vlastností ve vnořené datové struktuře, watchEffect() může být efektivnější než deep watcher, protože bude sledovat pouze vlastnosti, které jsou použity v callback funkci, a nikoli rekurzivně sledovat všechny, které v objektu existují.

watch vs. watchEffect ​

Jak watch, tak watchEffect nám umožňují reaktivně provádět operace s vedlejšími účinky na data. Jejich hlavním rozdílem je způsob, jakým sledují své reaktivní závislosti:

• watch sleduje pouze explicitně zadaný zdroj. Nebude sledovat nic, k čemu se přistupuje uvnitř callback funkce. Kromě toho se callback funkce spustí pouze tehdy, když se zdroj skutečně změnil. watch odděluje sledování závislostí od vedlejšího efektu, což nám dává přesnější kontrolu nad tím, kdy se má callback funkce spustit.

• watchEffect na druhou stranu kombinuje sledování závislostí a vedlejší efekt do jedné fáze. Automaticky sleduje každou reaktivní vlastnost, ke které přistupuje během svého synchronního vykonávání. Je to pohodlnější a obvykle to vede ke stručnějšímu kódu, ale jeho reaktivní závislosti jsou méně explicitní.

watch(source, callback, {
  flush: 'post'
})

watchEffect(callback, {
  flush: 'post'
})

Post-flush watchEffect() má také zjednodušující alias watchPostEffect():

import { watchPostEffect } from 'vue'

watchPostEffect(() => {
  /* bude vykonáno až po Vue aktualizacích */
})

watch(source, callback, {
  flush: 'sync'
})

watchEffect(callback, {
  flush: 'sync'
})

Synchronní watchEffect() má také zjednodušující alias watchSyncEffect():

import { watchSyncEffect } from 'vue'

watchSyncEffect(() => {
  /* bude vykonáno synchronně při reaktivní změně dat */
})

Sledovače deklarované synchronně v rámci setup() nebo <script setup> jsou vázány na instanci komponenty, do které patří, a budou automaticky zastaveny, když je komponenta odpojena. Ve většině případů se nemusíte o jejich zastavení sami starat.

Klíčem je zde to, že watcher musí být vytvořen synchronně: pokud je watcher vytvořen v asynchronní callback funkci, nebude vázán na komponentu a musí být zastaven ručně, aby se zabránilo únikům paměti (memory leaks). Zde je příklad:

<script setup>
import { watchEffect } from 'vue'

// tento bude automaticky zastaven
watchEffect(() => {})

// ...tento nebude!
setTimeout(() => {
  watchEffect(() => {})
}, 100)
</script>

K ručnímu zastavení watcheru použijte vrácenou obslužnou funkci. Funguje to pro watch i watchEffect:

const unwatch = watchEffect(() => {})

// ...později, když už není watcher potřeba
unwatch()

Mějte na paměti, že by mělo být jen velmi málo případů, kdy potřebujete vytvářet watcher asynchronně, a pokud je to možné, měla by se upřednostňovat synchronní tvorba. Pokud potřebujete počkat na některá asynchronní data, můžete místo toho logiku pro watch podmínit:

// data, která budou načtena asynchronně
const data = ref(null)

watchEffect(() => {
  if (data.value) {
    // kód se vykoná až po načtení dat
  }
})